Labská přehrada


Elegantní přehrada na horním toku Labe, ale také vůbec první přehrada na řece Labe, ochrana před ničivými povodněmi, místo pro sport, odpočinek a dovolenou na Labské přehradě. Budovat se začala v roce 1910 a již od roku 1916 zachytává sněhové vody ve střední části Krkonoš. Přehrada je obloukovou přehradní hrází nacházející se v nadmořské výšce 820 metrů, s celkovým objemem nádrže přes 3 mil. m3. Pod nádrží je místěna první vodní elektrárna na Labi z roku 1994. Pro předpověď vývoje přítoku slouží od roku 1999 šest automatických srážkoměrných a teploměrných stanic s přenosem údajů do řídicího systému přehrady a k dispečinku Povodní Labe. Letní rodinný výlet ze Špindlerova Mlýna vede k přehradě upravenou lesní cestou v délce 2 km. Zpátky do města se můžete dostat místním autobusem. V přehradě se můžete koupat, není zde však žádné turistické zázemí Krkonoše a voda je opravdu velmi chladná. Dopřát si můžete adrenalinu při přemostění přehrady či zorbingu s dojezdem na hladinu. Na přehradě se konávají také závody ve sportovním rybolovu, slalomu, raftingu či sjezdu.

Pramen Labe


Pokud jste se vydali na dovolenou do Krkonoš na výlety, určitě byste měli navštívit pramen největší české řeky, Labe. Pramen řeky Labe vyvěrá na Labské louce, v těsné blízkosti státních hranic s Polskem. Krkonošským turistickým cílem prochází tzv. Česká cesta, nachází se zde také rozcestník s množstvím turistických tras po Krkonoších. Pramen vysvětil roku 1684 královéhradecký biskup Jan z Talemberka, od tohoto okamžiku se stala Labská louka výhradně českým územím. V roce 1968 probíhali na prameni všemožné úpravy, byla zde nainstalována kovová deska s erby měst, kterými Labe protéká na své 12000 km dlouhé cestě k Severnímu moři. Jak již bylo řečeno, k prameni vede několik turistických cest, na kterých uvidíte také jiné krásy Krkonoš. Můžete vyjít ze známého zimního střediska v Horních Mísečkách, přes svah Medvědín, k Vrbatově boudě, dále k působivému Pančavskému vodopádu s Ambrožovou vyhlídkou na Labský důl, Kozí hřbety, Labské Jámy, Lysou horu a Kotel. Všechny cesty se střetávají na Labské boudě s ubytováním ve Špindlu, odkud dále pokračujete k samotnému prameni Labe.

Labský vodopád


Krkonoše s levným horským ubytováním jsou známé svým početným výskytem vodopádů. Většina vznikla ve čtvrtohorách, při zaledňování území. Vznikly tak nejvyšší vodopády České republiky, řadících se k nejvyšším vodopádům Evropy. Mnohé dosahují úctyhodných výšek. Jedním z nich je Labský vodopád nedaleko Labské boudy. Vodopád v Labském dole dosahuje výšky 45 metrů, dalších 200 metrů padá po kamenech na dno dolu. Voda padá z náhorní pláně Labského dolu do úzké hluboké Labské rokle, která je pokračováním dolu. Nad vodopádem se nachází vyhlídka, ze které je vidět několik nádherných kaskád vodopádu. V dávných dobách byla nad vodopádem vodní nádrž se stavidlem zadržujícím vodu. Tehdejší majitel si zde zřídil atrakci, na kterou lákal zvídavé turisty na výletech Krkonošemi. Při určitém počtu lidí vytáhl stavidlo a pustil vodopád větším proudem. V zimě je v Krkonoších vodopád na povrchu zamrzlý, vznikne tak mohutný ledopád, který padá na dno rokle v podobě obřích boulí.

 

Naučná stezka k Pramenům Labe


Pokud toužíte poznat na dovolené Krkonoše, pak se vydejte naučnou stezkou k Pramenům Labe. Na 18 km se seznámíte s přírodními zajímavostmi turistického Špindlerova Mlýna. Příjemnou procházkou ze Špindlerova Mlýna s ubytováním se dostanete k soutoku Labe a Bílého Labe, morénovým valům, Pančovské a Labské jámě či nejvyššímu vodopádu ČR, tzv. Pančovskému vodopádu. Skvostná je také žulová stěna smrkový les, dále vás stezka povede k samotným labským pramenům. Ve výšce 1386 m. n. m. stéká několik potůčků. Dlouhou dobu, až do 19. století nebylo jasné, který potok je pramenem řeky Labe, mylně se domnívali, že je to pramen dnešního Bílého Labe. O prameny Labe se vedl ještě další spor, a to komu vlastně pramen Labe náleží, zda slezskému hraběti Schaffgotschovi nebo české vrchnosti z Vrchlabí. K Čechům se nakonec připojil královéhradecký biskup Jan z Talembergu, který 19. září 1684 pramen Labe vysvětil, tímto aktem potvrdil, že území, na němž pramen vyvěrá, patří k Čechám. Zpátky projdete kolem Harrachových kamenů, až k mohyle Hanče a Vrbaty. Zanedlouho dojdete k Růženčině zahrádce s velmi starými kamennými valy.